Tak jsem si říkal, jak se asi ti, kdo věří na převtělování (mezi něž rozhodně patřím), dívají na některé zásadní otázky ohledně smrti.

Kupříkladu:

Když se někdo ještě nenarodil a není tedy ještě živý, je technicky vzato MRTVÝ… Nebo?

Znamená to potom, že bychom semtam měli zaplakat za všechny, kdo se ještě nenarodili, protože jsou chudáci mrtví. A co hůř – jaká spousta se jich nikdy ani nenarodí (třeba že dojdou těla nebo jejich vyvolený táta vstoupí nečekaně do konce života do celibátu)? Takže budou mrtví na furt…

Ale kdybyste si náhodou říkali: to je blbost, protože když se někdo ještě nenarodil, je prostě „ještě nenarozený“, nikoliv mrtvý pak mi řekněte:

Kdy se někdo, kdo tady zemřel a je teď tedy mrtvý, stává tím, kdo je ještě nenarozený?

Protože pokud věříte v reinkarnaci, nutně se skoro každý mrtvý musí v určitém okamžiku z mrtvého přeměnit na ještě nenarozeného a následně dokonce i narozeného.

Co když pak ale celá léta pláčete pro někoho, že je chudák mrtvý a on si přitom vesele běhá po hřišti pod vaším oknem, řve jako pavián a občas vám vybije okno mičudou?

To je tedy jako zároveň mrtvý i živý?

Jenomže to ještě není všechno.

Protože jestli tam na druhé straně třeba mají za to, že pravý život se odehrává tam u nich (neboli si o sobě vůbec nemyslí, že jsou mrtví, ale dokonce právě naopak), potom:

Když se tady narodíme, tam pro tu druhou stranu vlastně umřeme, ne?

A pak, až umřeme tady, narodíme se zase zpátky tam. A tak pořád dokola.

Takže, je možné, že pro nás permanentně někdo pláče? Jednou tam, že jsme jim umřeli, když jsme přešli na pozemský břeh, podruhé zase všichni pláčou tady na Zemi, protože jsme se šli narodit na opačný břeh – ten „nepozemský“?

Je možné, že pozorováno z této perspektivy pořád a všude žijeme „posmrtný život“?

Mimochodem, ten tunel se světlem na konci není vůbec nepodobný průchodu porodním kanálem /cestami mateřského těla, že?

A dále, pokud věříte, že ten druhý břeh existuje a že není pozemský, znamená to, že:

Mimozemšťani stoprocentně existují, protože jsme to i my sami, když zrovna nežijeme lidský život na Zemi!

No jistě!!! My sami jsme důkazem mimozemského života. Mimozemský jednoduše znamená „mimo Zemi“.
Tuhle podmínku ve svém bytí na druhém břehu (před narozením i po smrti) rozhodně splňujeme.

Takže mimozemšťani jsou a navíc jsou mezi námi. Ba co víc, jsme to my sami! Všichni pozemšťani jsou mimozemšťani!!

No a pak něco velice seriózního, co se týče linearity.

Pročpak si (skoro) všichni myslí, že když tady zemřeme, narodíme se kousek dál v budoucnu (měřeno pozemským časem)?

Co když má duše k dispozici pro svoje evoluční záměry všechny časy a prostory? Co když se po životě v jednadvacátém století rozhodne narodit do světa/života o tisíc pozemských let dřívějšího? A vůbec, co když duše ve skutečnosti prodlévá ve sféře, kde se všechny časy a prostory nižších sfér (fyzických) potkávají? Co když nežije „napřed jeden“ a „potom další“ a „pak zas“, ale místo toho žije své životy v různých časech a prostorech v podstatě simultánně, jako paprsky slunce vyvěrající z jediného středu?

Co když uvědomění v jednom životě instantně ovlivní kvalitu všech životů skrze vědomí duše samotné, bez ohledu na naše omezené a silně lineární vnímání času?

Co když tak vlastně na jisté úrovni známe nejen všechny „předchozí“, ale taky „budoucí“ životy, protože linearita času je jen nezbytnou fikcí téhle roviny bytí?

A na závěr vás chci poprosit:

Pokud byste někdo uměli říct, kde jsem byl a co jsem dělal aspoň v několika posledních „minulých“ životech, mohli byste se mi ozvat?

Ne, že bych byl až tak moc zvědavý na to, co jsem dělal. Ale hrozně rád bych si zašel omrknout své hroby, trošku si je vyplel, opucoval náhrobní kameny, vysadil pár nových kytek a vůbec je tak nějak dal do pucu. Ať se za své minulé odchody nemusím stydět. A přiznám se, že bych si tam nad svými úmrtími přitom docela rád trošku poplakal…

 


Na tomto místě bych se chtěl omluvit všem, kdo nevěří v „posmrtný a předsmrtný život“. Že se jim tady moc nevěnuju. Ale co se dá psát o ničem, že jo?

Před narozením nic nebylo, po smrti nic není. Tečka.

S touhle filosofií není vůbec žádná legrace. Ale na druhou stranu to musí být úžasný relax, po všech těch životních peripetiích. Dokonalý ticho, nic a nikdo neruší, nic není.. Paráda. Nechápu, jak se mohou vyznavači téhle teorie bát smrti (čímž nemyslím obavy z procesu umírání, u kterého je strach naprosto pochopitelnou a integrální součástí pro vyznavače teorií všeho druhu).

A tak i vám sem jednu zásadnější otázku přece jen hodím:

Máte strach že až budete po smrti neexistovat, bude vás to štvát?

Může být nic smutné? Může být nikdo smutný, znuděný, opuštěný?

Jsou všechna neexistující nic smutná, že nikdy nebyla, nebo že byla, ale už nejsou?

Aneb: věříte té teorii „ničeho před i po“ doopravdy?

 


Už už jsem to chtěl zabalit a pak jsem si vzpomněl na jednu skoro zapomenutou, obskurní a silně dekadentní teorii. Ta teorie je ještě bláznivější, než všechno, co jsem psal výše.

Říká totiž, že existuje jistý Stvořitel, který nás vlastníma rukama uhnětal plné tužeb a lechtivých součástek a chutí a hladů a zmatků a nevím čeho všeho ještě, poslal nás do vlastnoručně stvořeného světa plného neodolatelně přitažlivých předmětů našich tužeb, dovolil v tom svém světě jistému agentovi veškeré temnoty, aby na nás šil různé boudy a pasti, schovává se před námi (nemluví s námi a není vidět…), a pouze jednou za pár tisíc let vyjeví nějakému svatému muži svoji vůli.

A jako by to ještě nestačilo…

Ve své nekonečné laskavosti a moudrosti a lásce k vlastním dětem nám dal JEDINOU a NEOPAKOVATELNOU šanci: najít v tomhle světě plném nástrah hned napoprvé PRAVOU víru a PRAVOU cestu a když se nám to čistě náhodou nepodaří, v rámci své nekonečné benevolence nás za trest pošle do nekonečného zatracení a utrpení „až do skonání věků“?

No… jestli věříte tomuhle, respektuji to též a zároveň se hluboce omlouvám, ale nemám k tomu žádné další zajímavé ani zábavné otázky. Kromě možná jediné:

PROBOHA PROČ???


No, tak to asi bude pro teď enough (jako že to stačí)…

Snad jen se hodí vyslovit poslední, zcela zásadní otázku téhle davidovinky:

A CO JE TO TEDA TA SMRT?

Hezký den vám všem, kdo jste živí tady, i kdo jste živí tam!!

 

 

0 komentářů

Odpovědět

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

©2021 FlyingLizard

Rychlý kontakt

Písněte mi na mail :)

Sending

Log in with your credentials

Forgot your details?