Napsal jsem v menu jasně, že je tohle mé představení určeno pouze a výhradně krásnější polovině lidstva, lépe řečeno těm nejvybranějším členkám krásnější poloviny?
Říkal, že jo… A jsi to ty? Ehm….. Fakt? Dobře tedy. Vypínám kontrolní mechanismy.
Na tvoji odpovědnost ovšem.
Takže, řeknu všechno jak to je, nebudu s tím dělat žádný drahoty. Moje celý a pravý jméno je David. A moje příjmení je taky celý a pravý. Akorát trošku nepřítomný.
Ale protože vy jste ty ženy milé, usměvavé a chápavé, odpustíte mu to, že jo?
Odměnou vám za to bude onen vonný a svěží vánek, který na tomto webu lehounce pofukuje, sukničky filosofických otázek rozličných nadzvedá a občas snad i trošku dráždí a laská…
Ale zpět ke mě.
Mohu vám prozradit, že jsem muž v nejlepších letech, s nejlepším původem, nejlepší inteligencí a nejlepší budoucností široko daleko.
Možná znáte ten pocit, kdy na vás přeskočila jiskra, snad z něčích očí, snad ze zvuku hlasu, snad ze závanu vůně, který se kolem vás mihnul. Možná jste ji zachytily někde na ulici, v autobuse, ve škole, nebo tak. Ta jiskra vámi projela až do morku kostí a vy jste věděly, že už s vámi a ve vás bude navždy.
Inu, zřejmě jsme se už potkali…
A pokud ne, nezoufejte. A nedůvěřujte slepě všemu, co říkám. Přesvědčete se samy!
Trošku více k zemi a prakticky?
Dobře tedy.
Jako každý i neobyčejný člověk se musím něčím živit. Pro mě to je po ránu většinou kaší, na oběd nějakým tím vcelku běžným pozemským obědem a na večeři většinou chlebem s máslem a sýrem.
Nejsem vybíravý, protože všechno je JEDNO, že jo? (Pozn.aut.: řečnická otázka, nemusíte mi psát odpověď)
A kromě chleba mě živí hraní s myslí, hraní s tělem, hraní s energií a hraní s emocemi. To jsou elementy, o kterých určitě napíšu.
A taky mě baví astrologie, která tu má dokonce vlastní rubriku.
A bavímě ještě mnoho mnohem lepších věcí, ale radši vám tady o nich ani nebudu říkat. Mohlo by to být na vás moc.
Osobně jsem složen převážně z ohně a vzduchu, země mám poskrovnu a vody jakbysmet. Proto to tady taky vypadá, jak to tady vypadá.
Nerad se popisuji tím, co mám nebo co dělám. To jsou jen role, které o nitru moc neříkají. Všechno se dá dělat s hezkým i nechutným přístupem, že jo.
Proto tady nebudu zbytečně zmiňovat svoji sbírku luxusních limuzín, ani to, že většinu textů píšu za dlouhých večerů v tichých a opuštěných zátokách karibiku, lenošíce na své jachtičce.
Vím totiž, že vás, milé, vzácné a krásné žínky, by tohle stejně nijak očarovat nemohlo.
Máte pocit, že byste chtěly trošku té moudrosti, radosti a krásy nasát z první ruky? Nebojíte se těch jisker? Fajn, jen do toho!
O mých kvalitách se můžete přesvědčit na vlastní cokoliv, dejte mi prostě jenom vědět.
Jsem vždy dobře naladěn, srdce mám dokořán a času moře.
Vaše cokoliv rád přesvědčím o mém čemkoliv a to samozřejmě zcela zdarma, protože duch dobročinnost je mou druhou přirozeností 🙂
No a pokud nechcete, sosněte si třeba aspoň trošku tady na tom webu. Je to sice spíš jako večeře z lisovaného kukuřičného extrudátu oproti pěti chodům v Michelinské top restauraci, ale i takové chutě a preference na světě jsou.
Anyway vám moc děkuji za to, že jste se dostaly až sem (opravdu se sem někdy někdo dostal???) a přeju vám moc a moc všeho dobrého.