Vážení a milí čtenáři a náhodní procházející, vážené tajné služby, roboti slídilové, vážení ochránci práv virů, roztočů, bakterií a jiných většinových menšin a menšinových většin, prostě všichni (kromě těch krásných žen, ty to mají jinde):

Děkuji Vám za váš zájem o moji maličkost.

Bohužel vám nemůžu úplně tak otevřeně říct, kdo jsem. Kromě jména mého, rodinou mi přiděleného, po mém prvním výkřiku: David jsem.

Jinak jsem nicotný červíček, věčně frustrovaný a nadávající na celý svět, zavřený v temném koutku svého minibytu někde na nejmenovaném sídlišti na periferii nejmenovaného města.

Ačkoliv by se vám to mohlo zdát dosti šedivé, není tomu tak. V měm životě je i přesto mnoho pestrých věcí, z nichž bych rád zmínil především pestré sbírky fobií a slabostí.

Věřím, že se vám chce teď odejít a už se sem nikdy nevracet. A vězte, že stejný pocit mám i já. Vždyť jak bych mohl něco změnit? Proč vlastně vylejvat lejna svá tady do prostoru veřejného?

Přesto všechno mě cosi nutí tady zůstat, aspoň chvilku a podělit se s vámi o to všechno temno, co ve mě bydlí.

Osobně jsem chlápek dávno za zenitem, nepřitažlivý až odpudivý, s intelektem povadlým tak, jako mnoho jiných mých částí. Jestli jste mě nekdy potkali na ulici, s největší pravděpodobností o tom nevíte. Nevím o tom asi ani já, protože jsem permanentně ponořen do svých zacyklovaných temných myšlenek.

Kdybyste však přesto čirou náhodou chtěli me kontaktovat, nedejbože se setkat osobně, v první řadě bych vám to chtěl rozmluvit. Nemám na takový věci čas ani náladu. Protože se vás všech bojím. Bejvám silně nerudnej, nevím co říct a zapomínám si prsty v nose (v lepším případě).

A kdyby i přesto přesto, potom zkuste vymyslet cifru. Obnos. Aspoň čtyři místa. Pošlete mi ji do mailu spolu s informací o tom, co vode mě chcete. Když mě to zaujme (vlastně nic jiného už na mě ani nezabírá), písnu zpět číslo účtu.

Po připsání se obratem možná někdy ozvu s návrhem dalšího postupu.

Hlavně na mě ale nechoďte s dobročinností. To fakt ne. Už tak vám tady strkám pod noc zadara svoje nejniternější poklady. Říkám si, že to zamknu pro předplatitele jenom.

Vše je samozřejmě bez jakýchkoliv záruk, na vaši vlastní odpovědnost, na triko vaší vlastní blbosti. Mě se na triko už nic nevleze. Mám tam kousky obědů z posledních dvou let a další místo už tam prostě nenajdete.

Anyway, děkuji ještě jednou moc za váš zájem. I když je třeba jen z důvodu prověření závadnosti mnou servírovaného obsahu. A placenej. Neva, lepší vrabec na stromě než nenarozenej holub 🙁 🙁

Když vám to nějak pomůže, klidně mi dejte lajk nebo něco tak (jestli to tady vůbec je.. ale stejně to nepomůže ničemu, věřte mi, já to vím). Všechno je marný.